Baťovské domky ve Zlíně jsou typizované rodinné domy z neomítaných červených cihel, které firma Baťa mezi válkami stavěla pro své zaměstnance v zahradních čtvrtích Letná, Zálešná, Podvesná, Díly, Lesní čtvrť a Nad Ovčírnou. Existují ve třech základních typech: čtyřdomek, dvojdomek a jednodomek. Urbanistický ráz čtvrtí určil František Lydie Gahura, který navázal na plán svého učitele Jana Kotěry. Dnes domky chrání městská památková zóna.
Na první pohled vypadají stejně, ale každý typ má jinou dispozici, velikost i historii. Čtvrti se lišily tím, pro koho byly určené, a například Zálešná má jako jediná dvojdomky se sedlovou střechou. Kdo domek kupuje, opravuje nebo jen prochází Zlínem s fotoaparátem, potřebuje vědět, co na něm je původní a co památková péče hlídá.
Článek projde principy baťovského urbanismu, jednotlivé typy domků s jejich znaky, roli Gahury a Kotěry, specifika Zálešné a pravidla pro úpravy v památkové zóně. Vycházíme z webu Zlínský architektonický manuál, který provozuje město Zlín, a ze zásad Odboru kultury a památkové péče Magistrátu města Zlína.
V kostce
- Typy: čtyřdomek, dvojdomek a jednodomek, k nim experimentální a soutěžní domy.
- Materiál: režné cihelné zdivo, betonový sokl, bílá okna s členěním do tvaru T.
- Urbanismus: Kotěrův plán zahradní čtvrti z roku 1918, rozvinutý Gahurou.
- Nejčastější typ: dvojdomek, v roce 1939 tvořil 71 % domů pro ženaté zaměstnance.
- Zálešná: jediné zlínské dvojdomky se sedlovou střechou a bílým cihelným ostěním oken.
- Ochrana: městská památková zóna od roku 1990, úpravy vyžadují závazné stanovisko.
Co v článku najdete
Proč Baťa stavěl rodinné domky?
Firma Baťa během první světové války prudce rozšířila výrobu a malý Zlín neměl kde nové zaměstnance ubytovat. Podle Zlínského architektonického manuálu pracovalo v podniku v roce 1918 4000 lidí. Firma zkoušela řadu forem bydlení, od hromadných ubytoven po řadové domy, a nakonec zvolila jako hlavní typ rodinný dům obklopený zelení.
Inspirací bylo hnutí zahradních měst Ebenezera Howarda a teorie průmyslových měst Tonyho Garniera. Rodinný dům měl dělníkovi dát soukromí a oddělit práci v továrně od života doma. Heslo spojované se zlínským bydlením zní kolektivně pracovat, individuálně žít. Domky přitom zaměstnancům nepatřily, firma je stavěla na vlastní náklady a pronajímala.
Pronájem nebyl samozřejmostí a podléhal přísným pravidlům. Podle manuálu firma u zájemců sledovala rodinné zázemí, pověst i úspory a na dodržování podmínek dohlíželo ubytovací oddělení. Kdo z firmy odešel, musel domek odevzdat. Podobně ucelený příběh průmyslového dědictví nabízejí místa z rozcestníku exkurze do výroby a technické památky.
Kotěra a Gahura: kdo čtvrti navrhl?
Tomáš Baťa oslovil už v roce 1915 pražského architekta Jana Kotěru, aby navrhl obytnou zónu pro zaměstnance. Kotěra v regulačním plánu z roku 1918 pojal dělnický okrsek jako velkorysou zahradní čtvrť se samostatnými domky ve svahu nad továrnou. Počítal dokonce se zemědělskými družstvy, ta ale nevznikla.
Na Kotěrovu koncepci navázal jeho student František Lydie Gahura, který se stal hlavním urbanistou meziválečného Zlína. Jako vedoucí Stavebního oddělení firmy navrhl urbanistické řešení obytných okrsků a výrazně ovlivnil i podobu standardizovaného domku. Pod jeho vedením vznikl dvojdomek, který se stal nejtypičtějším prvkem zlínské zástavby.
Gahurova zástavba je proti Kotěrovu plánu hustší a zeleně v ní ubylo, jak upozorňuje studie o zahradním městě v manuálu. Zachovala ale hlavní princip: volně stojící domky v zeleni, natočené podle terénu, bez plotů, které by zakrývaly průhledy. Podobný zájem o příběhy vynálezců a tvůrců sledujeme i v článku o lodním šroubu Josefa Ressela.
Jaké typy domků najdete?
Zlínský architektonický manuál popisuje vývoj od experimentů první poloviny 20. let ke standardizaci. Nejstarší jsou čtyřdomky s mansardovou střechou od Jana Kotěry z let 1922 až 1923 na Kotěrově ulici. Následovaly omítané čtyřdomky s mírně sklonitou střechou a pak neomítaný čtyřdomek s plochou střechou, který otevřel sériovou výstavbu.
Firma přidělovala typ podle rodinného stavu a postavení zaměstnance. Mladí studenti Baťovy školy práce bydleli na internátech, svobodní úředníci ve svobodárnách a ženatí zaměstnanci v rodinných domech. Čtyřdomky a dvojdomky byly pro hlavní masu dělnictva, jednodomky pro lépe postavené pracovníky mimo výrobu.
| Typ | Období | Byty | Poznávací znaky |
|---|---|---|---|
| Čtyřdomek s mansardou | 1922 až 1923 | 4 | Kamenný sokl, mansardová tašková střecha, Kotěrova ulice |
| Omítaný čtyřdomek | 1924 až 1925 | 4 | Světlá omítka, mírně sklonitá střecha, předsazené předsíně |
| Neomítaný čtyřdomek | 1926 až 1927 | 4 | Režné cihly, plochá střecha, přes 200 kusů na Letné |
| Dvojdomek | od konce 20. let | 2 | Typy 1928, 1934, 1938, asi 65 m² na byt |
| Jednodomek | 20. a 30. léta | 1 | Varianty s verandou, garáží, typ 1930 a typ Fryček |
Čím se liší čtyřdomek a dvojdomek?
Neomítaný čtyřdomek měl rozměry 14,75 × 8,90 m a čtyři stejné byty se samostatnými vstupy na kratších stranách. Každá jednotka měla v přízemí malou kuchyň, obývací pokoj, koupelnu s vanou a spíž, v patře ložnici. Domy byly natočené po vrstevnicích, takže se uliční čáry dotýkají jen rohem a kolonie nepůsobí jednotvárně.
Čtyřdomek se brzy ukázal jako příliš malý, a proto ho nahradil dvojdomek se vstupy na protilehlých stranách. Nabídl zhruba 65 m² na byt, v přízemí předsíň, kuchyň, obývací pokoj a koupelnu, v patře oddělené ložnice rodičů a dětí. Nejčastější je na Letné typ 1928 s rovnou střechou a schodištěm vedeným středem domu.
Pozdější dvojdomky typu 1934 a 1938 ve čtvrtích Zálešná, Podvesná a Díly dispozici upravily. Schodiště se přesunulo k obvodové stěně a vedlo přímo do obou ložnic. Podle ročenky firmy citované v manuálu tvořily jednodomky roku 1940 17 % z 2048 domků v dělnických čtvrtích, většinu tvořily dvojdomky.
Jednodomek a čtvrť Nad Ovčírnou
Jednodomek byl určen jedné rodině a stál na vrcholu firemní pyramidy bydlení. Měl předsíň, pracovní kuchyň, spíž a obývací pokoj v přízemí, v patře ložnice rodičů i dětí a další pokoj. Firma ho stavěla v mnoha verzích, od prostého typu 1930 po varianty s verandou nebo garáží, nad kterou vznikla terasa.
Čtvrť Nad Ovčírnou byla vyhrazena jednodomkům vedoucích zaměstnanců. V roce 1935 zde firma v kolonii U Lomu postavila vítězné návrhy mezinárodní bytové soutěže, v jejíž porotě zasedal i Le Corbusier. Stojí tu domy Vladimíra Karfíka, Adolfa Benše s Františkem Jechem, Antonína Vítka a Erika Svedlunda.
Zajímavostí Letné je dům Alladin, dřevěný katalogový dům dovezený z USA a smontovaný v letech 1927 až 1928. Další podobný dovoz už nenásledoval, dřevostavby se pro středoevropské klima neosvědčily. V jednodomku čp. 1295 dnes sídlí Infopoint baťovského bydlení se stálou expozicí o mizejících prvcích zlínské architektury.
★ Kde začít procházku
Stezka Baťovské bydlení I. ze Zlínského architektonického manuálu začíná u čtyřdomku s mansardovou střechou na adrese Kotěrova 858. Každé zastavení má v manuálu popis, souřadnice i audionahrávku, aktuální informace o expozici infopointu najdete na webu provozovatele.
Co je zvláštního na Zálešné?
Zálešná patří k pozdějším čtvrtím s dvojdomky typu 1934 a 1938. Podle manuálu se tu nacházejí jediné dvojdomky ve Zlíně se sedlovou střechou, všude jinde převládá střecha plochá. Pro fotografy je to nejsnazší poznávací znak čtvrti, spolu s pravidelným rastrem domků ve svahu.
Druhým typickým detailem jsou bílé cementopískové cihly v ostění oken a dveří, které se podle zásad města vyskytují převážně právě na Zálešné. Po zateplení je lze napodobit keramickými pásky v barvě lomené bílé. Krytinu sedlové střechy tu lze vyměnit za falcovaný plech v červené nebo zinkové barvě či za čtvercové vláknocementové šablony.
Zálešná a Podvesná mají v zásadách i jednu výjimku. Přístavbu ve tvaru písmene L lze posoudit individuálně tam, kde regulační uliční čára nebo sítě znemožňují běžnou přístavbu. Kdo řeší podobnou proměnu staršího domu, najde další inspiraci v článku jak opravit dům po babičce.
Co hlídá památková péče?
Městská památková zóna Zlín byla prohlášena 20. listopadu 1990 a má rozlohu kolem 430 hektarů. Baťovská zástavba podle města tvoří asi 70 % jejího území. Pro přístavbu i každou stavební úpravu domku, jako je zateplení nebo výměna oken, musí vlastník předem získat závazné stanovisko Odboru kultury a památkové péče Magistrátu města Zlína.
Podle zásady památkové péče pro typové domky z roku 2018 musí fasáda po zateplení vypadat jako původní. Domky z režného zdiva se obkládají keramickým cihelným páskem s šedou spárou, zachovat se musí šedý betonový sokl, přiznané betonové překlady a bílá okna s členěním do tvaru T. Pozemek lze oplotit jen živým plotem do výšky 1,2 m.
Zásady dál omezují doplňkové stavby. Na pozemku nesmí kromě přístavby stát volně stojící garáže, pergoly, altány ani skleníky, výjimkou jsou typové sklady u čtyřdomků na Letné. Solární panely jsou na plochých střechách možné po individuálním posouzení, obecně k nim radí článek fotovoltaika pro rodinný dům.
⚠ Úpravy bez stanoviska
Výměna oken, zateplení, nový plot nebo zpevněná plocha v památkové zóně vyžadují závazné stanovisko předem. Město doporučuje záměr nejdřív konzultovat s Národním památkovým ústavem v Kroměříži, odborem památkové péče a oddělením prostorového plánování.
Jak poznat původní domek
Před koupí nebo opravou pomůže projít domek podle několika znaků. Tabulka ukazuje, co na domku uvidíte, co to prozrazuje a jak s tím zacházet při úpravách. Aktuální znění pravidel vždy ověřte na webu města.
| Co vidíte | Co to znamená | Co udělat |
|---|---|---|
| Režné cihly a šedý betonový sokl | Původní vzhled domku | Při zateplení obložit cihelným páskem, sokl zachovat |
| Okna s členěním do tvaru T | Typická baťovská okna | Nová okna musí členění T zachovat |
| Sedlová střecha u dvojdomku | Domek na Zálešné | Krytinu měnit jen za povolené typy |
| Světlá omítka a mírná střecha | Omítaný čtyřdomek z 20. let | Po zateplení znovu omítnout v původním odstínu |
| Cihelné pásky přes celou fasádu | Pozdější zásah | Při další úpravě vycházet ze zásad |
| Kůlna nebo altán na zahradě | Doplňková stavba | Počítat s odstraněním při legální přístavbě |
Postup před úpravou domku
Pro vlastníky, kteří plánují přístavbu nebo výměnu oken, dává smysl držet se pořadí, které vychází ze zásad města. Postup ušetří čas i zbytečné předělávky.
- Ověřte, ve které čtvrti a jakém typu domku bydlíte, například podle Zlínského architektonického manuálu.
- Přečtěte si aktuální zásady památkové péče pro typové domky na webu města Zlína.
- Záměr konzultujte s NPÚ v Kroměříži, odborem památkové péče a oddělením prostorového plánování.
- Připravte žádost s konkrétními materiály, barvami a rozměry, u větších záměrů projekt.
- Počkejte na závazné stanovisko a teprve pak objednejte práce.
✗ Jiná imitace cihel
Zásady výslovně nepřipouštějí jinou imitaci režného zdiva než keramický cihelný pásek v odstínu páleného střepu. Nevhodné je i bílé spárování, které podle města vytváří mozaikový efekt místo kompaktního povrchu.
Co si z toho odnést
Baťovské domky nejsou jen stejné kostky z cihel, ale promyšlený systém bydlení a urbanismu.
- Základní typy jsou čtyřdomek, dvojdomek a jednodomek, nejrozšířenější je dvojdomek.
- Zahradní ráz čtvrtí vychází z Kotěrova plánu, který rozvinul František Lydie Gahura.
- Poznávacím znakem je režné zdivo, betonový sokl a okna s členěním do tvaru T.
- Zálešná má jako jediná dvojdomky se sedlovou střechou.
- Domky leží v městské památkové zóně a úpravy vyžadují závazné stanovisko.
Časté otázky
Kolik je ve Zlíně baťovských domků?
Podle ročenky firmy Baťa z roku 1940 stálo v dělnických čtvrtích 2048 domků. Firemní tisk uváděl, že do roku 1934 firma postavila 2529 nájemních domků.
Kdo navrhl baťovské domky?
Koncepci zahradní čtvrti připravil Jan Kotěra v plánu z roku 1918. Standardizované domky a urbanismus čtvrtí rozvinul František Lydie Gahura se Stavebním oddělením firmy.
Jaké jsou typy baťovských domků?
Základní typy jsou čtyřdomek, dvojdomek a jednodomek. K nim patří raný čtyřdomek s mansardou, omítané čtyřdomky a soutěžní domy z kolonie U Lomu.
Jak velký je baťovský dvojdomek?
Podle Zlínského architektonického manuálu nabízel každý byt dvojdomku zhruba 65 m² obytné plochy. Byt má přízemí s kuchyní a obývacím pokojem a patro s ložnicemi.
Ve kterých čtvrtích jsou baťovské domky?
Hlavně na Letné, Zálešné, Podvesné, v Dílech, Lesní čtvrti a Nad Ovčírnou. Všechny tyto čtvrti spadají pod zásady památkové péče pro typové domky.
Čím je zvláštní Zálešná?
Na Zálešné stojí jediné zlínské dvojdomky se sedlovou střechou. Typické jsou tu i bílé cihly v ostění oken a dveří.
Kde vyfotit baťovské domky na Zálešné?
Čtvrť je volně přístupná z veřejných ulic, domky jsou ale soukromé. Fotografujte z chodníku a nevstupujte na pozemky.
Můžu baťovský domek zateplit?
Ano, ale jen se závazným stanoviskem památkové péče. Domky z režného zdiva se po zateplení obkládají keramickým cihelným páskem.
Musím mít povolení na nová okna?
Ano, výměna oken v památkové zóně vyžaduje závazné stanovisko. U dvojdomků z režného zdiva se musí zachovat bílá barva a členění do tvaru T.
Je možné k domku postavit přístavbu?
U dvojdomků je obecně možná přízemní přístavba na delší straně, původní hmota musí zůstat čitelná. Každý záměr se posuzuje individuálně.
