Hromosvod Prokop Diviš: jak vznikl povětrnostní stroj v Příměticích

Hromosvod Prokopa Diviše byl uzemněný „povětrnostní stroj“, který premonstrátský kněz a přírodovědec vztyčil 15. června 1754 na farské zahradě v Příměticích u Znojma. Na vysokém stožáru nesl vodorovný železný kříž s kovovými krabicemi, z nichž k obloze mířilo 400 kovových hrotů. Celá konstrukce byla třemi řetězy vodivě spojena se zemí. Diviš jím chtěl elektřinu z bouřkových mraků odvádět plynule, a úder blesku tak vůbec nedopustit.

Kolem vynálezu hromosvodu panuje dodnes zmatek. Ve škole se učí, že hromosvod vynalezl Benjamin Franklin, v Česku se zase traduje, že Diviš byl první. Obojí je zjednodušení: oba muži přišli s myšlenkou ve stejné době, ale jejich zařízení pracovala na jiném principu a každé mělo jiný cíl. Rozdíl je přitom zajímavější než samotný spor o prvenství.

Projdeme, jak povětrnostní stroj vypadal, jak podle Diviše fungoval, čím se lišil od Franklinovy tyče a proč ho místní nakonec strhli. Na konci najdete, co z vynálezu zůstalo, co uvidíte v památníku v Příměticích a jak se liší tehdejší představa od dnešního hromosvodu. Vycházíme z údajů Jihomoravského muzea ve Znojmě, které památník spravuje, a z encyklopedie vědců Techmanie.

Co byl Divišův povětrnostní stroj?

Diviš své zařízení nenazýval hromosvodem, ale povětrnostním strojem, latinsky machina meteorologica. Podle popisu Jihomoravského muzea ve Znojmě šlo o horizontálně umístěný železný kříž na vysokém stožáru. Na koncích ramen byla kolmo připevněna kratší ramena a na nich kovové krabice naplněné železnými pilinami, kterými prostupovalo 400 kovových hrotů. Encyklopedie Techmanie uvádí, že krabic bylo dvanáct.

Klíčovou částí bylo uzemnění. Celá konstrukce byla třemi řetězy spojena se zemí, a proto ji muzeum označuje za funkční uzemněný bleskosvod. Stroj stál na farské zahradě v Příměticích, kde Diviš působil jako farář. Vztyčil ho 15. června 1754 a o jeho účinku psal jako o zařízení, které má chránit okolí před bouřkou. Podobu stroje dnes známe jen z dobového popisu, originál se nedochoval.

Jak měl stroj podle Diviše fungovat?

Diviš vycházel z tehdy nové představy, že blesk je elektrický výboj stejné povahy jako jiskra z třecí elektriky. Bouřkový mrak podle něj nese elektřinu, kterou lze ostrými hroty postupně odsávat. Když se náboj odvádí plynule, rozdíl mezi mrakem a zemí se vyrovnává a k prudkému výboji nemá dojít. Hroty tedy neměly blesk přitahovat, ale bránit jeho vzniku.

Proto stroj nesl stovky hrotů a ne jedinou tyč. Čím víc bodů, tím víc cest pro tichý odtok elektřiny, tak zněla úvaha. Železné piliny v krabicích měly zvětšit vodivý povrch a řetězy vedly náboj do země. Český rozhlas při výročí stavby shrnul Divišův záměr tak, že stroj měl trvale vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí. Dnešní fyzika ví, že hroty bouřku nezastaví, ale uzemnění fungovalo tak, jak má.

Čím se lišil od Franklinovy tyče?

Americký státník a přírodovědec Benjamin Franklin přišel ve stejné době s jednodušší myšlenkou. Jeho hromosvod je kovová tyč nad střechou spojená vodičem se zemí. Nesnaží se blesku zabránit, ale nabízí mu bezpečnou cestu: výboj udeří do tyče a proteče do země mimo zdivo a krovy. Na tomto principu stojí i dnešní jímací soustavy na domech.

Diviš a Franklin pracovali nezávisle a o sobě zřejmě jen málo věděli. Zatímco Franklinova tyč vznikla jako ochrana budov a rychle se rozšířila, Divišův stroj stál volně v zahradě a měl chránit celé okolí. Spor o to, kdo byl první, proto nemá jednoduchou odpověď. Diviš postavil jeden z prvních uzemněných bleskosvodů v Evropě, Franklin navrhl princip, který se ujal.

Proč Diviš uzemnění tolik řešil?

Pokusy s atmosférickou elektřinou byly v polovině 18. století nebezpečné. Encyklopedie Techmanie připomíná, že v roce 1753 zahynul v Petrohradu fyzik Georg Wilhelm Richmann při pokusech s atmosférickou elektřinou. Zpráva o jeho smrti obešla Evropu a Diviše podle Techmanie vedla k tomu, aby své zařízení důsledně spojil se zemí.

Diviš byl zkušený experimentátor. Podle Jihomoravského muzea si sám sestrojil třecí elektriku, kterou nazval elektrum, a náboje z ní odváděl do leydenské láhve vlastní konstrukce. Elektřinou se zabýval dlouhá léta a pokusy s ní popisoval i ve svých spisech. Z této praxe věděl, že náboj potřebuje cestu, a tu povětrnostnímu stroji zajistily tři zemnicí řetězy.

Proč místní stroj strhli?

Stroj stál jen několik let. Techmania uvádí, že v roce 1756 ho poškodil silný vítr a Diviš ho obnovil. Rozhodující ránu mu ale zasadili sami obyvatelé Přímětic. Když kraj postihlo dlouhé sucho, začali věřit, že farářův stroj odsává z mraků nejen elektřinu, ale i déšť. Zařízení poškodili a zbytek dokonala bouře.

Datum se v pramenech liší. Jihomoravské muzeum a Český rozhlas uvádějí rok 1759, encyklopedie Techmanie klade stržení stroje na jaro 1760. Shodují se v tom, že Diviš stroj už znovu nepostavil a že se zachovaly jen jeho popisy. Příběh ukazuje, jak těžko se nové poznatky prosazovaly na venkově, kde bouřka i sucho patřily k modlitbám, ne k fyzice.

Co Diviš vynalezl kromě hromosvodu?

Nejznámějším dalším dílem je Denis d’or, hudební nástroj s kovovými strunami a klaviaturou, který podle muzea využíval elektrickou energii. Podle Techmanie uměl napodobit zvuk řady jiných nástrojů, například harfy, klarinetu nebo fagotu, a měl stovky strun. Bývá uváděn jako jeden z prvních elektrických hudebních nástrojů, originál se však nedochoval.

Své názory na atmosférickou elektřinu shrnul Diviš ve spisu Magia naturalis, který podle Techmanie vyšel v Tübingenu a narazil na cenzuru. Mezi české vynálezce, jejichž práce předběhla dobu, patří i další jména: bratranci Veverkové a jejich ruchadlo nebo Josef Ressel, jehož lodní šroub také narazil na nepochopení a spory o prvenství.

Co uvidíte v památníku v Příměticích?

Památník Prokopa Diviše stojí u kostela sv. Markéty v Příměticích, dnes části Znojma. Navrhl ho brněnský architekt Bohuslav Fuchs jako funkcionalistickou stavbu a otevřen byl 28. června 1936. Spravuje ho Jihomoravské muzeum ve Znojmě a expozice dokumentuje Divišův život i vědeckou práci.

Hlavním exponátem je replika povětrnostního stroje, zhotovená podle plánku, který z dobového popisu vypracoval Vladimír Sach. Součástí je busta Diviše a reliéf v interiéru. Památník je přístupný v sezóně po předchozí domluvě s muzeem, aktuální podmínky prohlídky najdete na webu provozovatele. Tipy na další místa spojená s technikou nabízí rozcestník exkurze do výroby a technické památky.

Jak postupovat při návštěvě?

Návštěvu Přímětic je dobré naplánovat dopředu, protože památník není otevřen jako běžné muzeum s pravidelnou pokladnou. Postup, který se osvědčí:

1. Na webu Jihomoravského muzea ve Znojmě ověřte, v jakých měsících je památník přístupný.
2. Domluvte si prohlídku telefonicky podle kontaktu uvedeného muzeem, muzeum uvádí i minimální počet návštěvníků.
3. Přijeďte do Přímětic ke kostelu sv. Markéty, kde památník stojí.
4. Při prohlídce si všimněte hrotů a zemnicích řetězů na replice, na nich je vidět princip stroje.
5. Návštěvu spojte s procházkou po Znojmě, do jehož katastru Přímětice patří.

Jak se liší dnešní hromosvod?

Moderní ochrana před bleskem vychází z Franklinova principu, ne z Divišova. Tvoří ji jímač na nejvyšších místech střechy, svody po fasádě a uzemnění v zemi. Norma řeší také vnitřní ochranu, tedy přepěťové ochrany v elektroinstalaci, protože úder může poškodit spotřebiče i bez požáru. Hroty se na jímačích používají, ale ne ve stovkách jako u Diviše.

Z Divišova stroje přežil hlavně jeden princip: bez uzemnění ochrana nefunguje. Tuto část měl Diviš vyřešenou správně, v době, kdy jiní experimentátoři platili za neopatrnost životem. Stejně jako u jiných českých objevů, třeba Kaplanovy turbíny nebo hlubotisku Karla Klíče, se tak jméno vynálezce spojuje spíš s myšlenkou než s hotovým výrobkem.

Co si z toho odnést

Divišův hromosvod je příběh o dobré myšlence, která předběhla své okolí.

1. Povětrnostní stroj stál od 15. června 1754 na farské zahradě v Příměticích.
2. Tvořil ho železný kříž na stožáru s krabicemi pilin a 400 hroty, uzemněný třemi řetězy.
3. Diviš chtěl elektřinu z mraků plynule odsávat, Franklin blesk zachytit a svést.
4. Místní stroj poškodili, protože ho vinili ze sucha, a Diviš ho už neobnovil.
5. Repliku stroje uvidíte v památníku u kostela sv. Markéty v Příměticích.

Časté otázky

Kdo vynalezl hromosvod?

Hromosvod vznikl ve stejné době nezávisle dvakrát. Benjamin Franklin navrhl tyčový hromosvod, který blesk zachytí a svede do země. Prokop Diviš postavil v roce 1754 uzemněný povětrnostní stroj, který měl výboji předejít.

Kdy postavil Prokop Diviš hromosvod?

Povětrnostní stroj vztyčil 15. června 1754 na farské zahradě v Příměticích u Znojma.

Jak vypadal Divišův hromosvod?

Na vysokém stožáru nesl vodorovný železný kříž s kratšími rameny. Na nich byly kovové krabice se železnými pilinami a 400 hroty. Se zemí byl spojen třemi řetězy.

Jaký je rozdíl mezi Divišem a Franklinem?

Diviš chtěl elektřinu z mraků odsávat mnoha hroty a úderu tak zabránit. Franklin nabídl blesku bezpečnou cestu jednou tyčí do země. Dnešní hromosvody vycházejí z Franklinova principu.

Proč byl Divišův stroj zničen?

Obyvatelé Přímětic věřili, že stroj způsobil dlouhé sucho, a poškodili ho. Muzeum ve Znojmě uvádí rok 1759, Techmania jaro 1760. Diviš ho už znovu nepostavil.

Kde je památník Prokopa Diviše?

V Příměticích, dnes části Znojma, u kostela sv. Markéty. Funkcionalistickou stavbu navrhl Bohuslav Fuchs a otevřena byla v roce 1936.

Dá se Divišův hromosvod dnes vidět?

Originál se nedochoval. V památníku v Příměticích je replika zhotovená podle plánku z dobového popisu.

Byl Diviš první na světě?

Jednoznačně to říct nelze, Franklin pracoval na hromosvodu ve stejné době. Diviš postavil jeden z prvních uzemněných bleskosvodů v Evropě.

Co je Denis d’or?

Hudební nástroj Prokopa Diviše s kovovými strunami a klaviaturou, který využíval elektřinu. Bývá uváděn mezi prvními elektrickými hudebními nástroji.

Zdroje

• Památník Prokopa Diviše v Příměticích: Jihomoravské muzeum ve Znojmě (muzeumznojmo.cz)
• Prokop Diviš, encyklopedie vědců: Techmania Science Center (edu.techmania.cz)