Krevní skupiny kdo objevil: Landsteiner, Janský a čtvrtá skupina krve

Krevní skupiny objevil rakouský lékař Karl Landsteiner, který v roce 1901 ve Vídni popsal tři skupiny lidské krve. Čtyři krevní skupiny jako ucelený systém ale poprvé popsal a zařadil český psychiatr Jan Janský v roce 1907. Jeho zásluhou je hlavně přesné vymezení čtvrté skupiny, dnešní AB. Odpověď na otázku, kdo krevní skupiny objevil, proto zní: Landsteiner jako první, Janský jako autor první úplné klasifikace.

Kolem objevu koluje řada zjednodušení. Česká tradice často tvrdí, že Janský objevil všechny krevní skupiny jako první na světě, zahraniční učebnice ho naopak mnohdy vůbec nezmiňují. Pravda leží mezi tím a dá se doložit z dobových prací. Knihovní medailon Janského otevřeně uvádí, že prvenství v objevu samotných skupin mu nepatří, ale čtvrtá skupina a celé čtyřčlenné třídění ano.

Projdeme, co přesně Landsteiner zjistil, jak Janský ke svému výsledku došel při výzkumu duševních nemocí, proč se jeho značení I až IV používalo ve světě a čím ho nahradil dnešní systém AB0. Na konci najdete tabulku, jak si převést staré římské číslice na písmena, a přehled nejčastějších omylů, které se o objevu opakují.

V kostce

  • První objev: Karl Landsteiner v roce 1901 ve Vídni popsal tři skupiny krve.
  • Čtyři skupiny: Jan Janský v roce 1907 jako první zařadil krev do čtyř skupin I až IV.
  • Náhoda: Janský hledal souvislost krve a duševních nemocí, žádnou nenašel, ale objevil pravidelnost reakcí krve.
  • Značení: Janského číslice odpovídají dnešním skupinám 0, A, B a AB.
  • Uznání: v roce 1921 doporučily americké odborné společnosti používat Janského klasifikaci.
  • Odkaz dnes: dárci krve dostávají medaile nesoucí Janského jméno.

Kdo krevní skupiny objevil jako první?

Prvenství patří Karlu Landsteinerovi, asistentovi hygienického ústavu ve Vídni. V roce 1901 uveřejnil práci o jevech aglutinace normální lidské krve a popsal v ní tři skupiny. Zjistil, že sérum některých lidí shlukuje červené krvinky jiných lidí, zatímco u dalších kombinací se nic nestane. Právě z toho vyvodil, že lidská krev není jednotná a dělí se na skupiny s odlišnými vlastnostmi.

Za objev lidských krevních skupin dostal Landsteiner v roce 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Jeho tři skupiny odpovídají dnešním A, B a 0. Čtvrtá skupina v jeho práci z roku 1901 chybí. Tady začíná role dalších badatelů a nakonec i českého lékaře, jehož jméno dnes zná každý dárce krve.

Jak se hledala čtvrtá skupina?

Landsteinerovi spolupracovníci Alfred von Decastello a Adriano Sturli v roce 1902 popsali lidi, jejichž krev do tří skupin nezapadala. Podle článku Univerzity Karlovy k Janského výročí šlo o objev další skupiny, v roce 1905 pak na téma publikoval i Wolfgang Weichardt. Janský tyto práce znal a ve své studii je citoval, takže nepracoval v izolaci, ale navazoval na tehdejší evropské bádání.

Rozdíl je v tom, co kdo z pozorování vyvodil. Decastello se Sturlim zaznamenali výjimky, kdežto Janský podal úplné a přehledné třídění do čtyř skupin a každou podrobně popsal. Knihovní medailon to shrnuje tak, že objevit čtvrtou základní skupinu bylo souzeno právě jemu. Podobně cenné příběhy českých vynálezců najdete i u tématu Josefa Ressela a lodního šroubu, kde se také prvenství přetahuje se zahraničím. Rozdíl mezi první klasifikací a pozdějším použitím k identifikaci osob vysvětluje také Purkyně a třídění otisků prstů.

⚠ Janský nebyl první, kdo objevil krevní skupiny

Tvrzení, že Janský jako první objevil všechny krevní skupiny, dobové prameny nepotvrzují. První tři skupiny popsal Landsteiner v roce 1901. Janského zásluha je čtvrtá skupina a první ucelená klasifikace, což je samo o sobě významný přínos.

Jak Janský ke skupinám došel?

Janský byl psychiatr a krev ho zajímala z jiného důvodu. V letech 1904 až 1907 zkoumal, zda se séra duševně nemocných liší svými aglutinačními vlastnostmi od sér zdravých lidí. Chtěl tak zlepšit psychiatrickou diagnostiku pomocí sérologie. Česká psychiatrická klinika tehdy neměla vlastní laboratoř, takže mu za ni podle medailonu posloužil lékařský pokoj a většinu nákladů hradil sám.

Odebíral krev nemocných i zdravých lidí a mísil ji se séry třiceti dvou osob s různými duševními poruchami. Provedl na tři tisíce pokusů. Výsledek byl z hlediska původního cíle negativní: duševní nemoc podle jeho závěru se shlukováním krve nesouvisí. V tabulkách si ale všiml, že některá séra shlukují krvinky určitých lidí vždy stejně, a z této pravidelnosti vyvodil čtyři skupiny.

  1. Odběr vzorků: Janský získal krev duševně nemocných i zdravých lidí.
  2. Příprava sér: séra pocházela od 32 osob s různými duševními poruchami.
  3. Mísení: krvinky každého člověka smíchal s jednotlivými séry.
  4. Pozorování: sledoval, zda se krvinky shluknou, tedy aglutinují.
  5. Zápis do tabulek: výsledky zhruba tří tisíc pokusů porovnal mezi sebou.
  6. Závěr: reakce se opakovaly pravidelně a krev šla rozdělit do čtyř skupin I až IV.

Co stálo v Janského práci?

Výsledky vyšly v roce 1907 ve Sborníku klinickém pod názvem Haematologické studie u psychotiků. Janský v ní skupiny označil římskými číslicemi I až IV podle vzájemných reakcí a podrobně je popsal. Největší význam měla čtvrtá skupina, jejíž krvinky shlukuje sérum všech ostatních skupin, ale její sérum samo žádné cizí krvinky neshlukuje. Dnes ji známe jako skupinu AB.

Janský tušil, že narazil na něco důležitého, i když ne pro psychiatrii. V textu napsal, že výzkum objevil pozoruhodná, dosud neuvedená fakta, která si zaslouží odbornou pozornost. Práce byla přijata jako jeho habilitační spis. Krevními skupinami se pak už nezabýval a objev prakticky nevyužil, vrátil se k neurologii a výzkumu mozkomíšního moku.

Jak převést staré značení na AB0?

Janského číslování se dá přímo převést na písmena, která dnes najdete v lékařské zprávě. Skupina I odpovídá 0, II je A, III je B a IV odpovídá AB. Americký lékař William L. Moss, který čtyři skupiny popsal v roce 1910, použil stejná čísla, ale první a čtvrtou skupinu označil obráceně. Do roku 1921 tak existovalo trojí značení a v praxi to působilo zmatky.

Janský 1907 Moss 1910 Dnešní značení Antigen na krvinkách Protilátky v séru
I IV 0 žádný z A a B anti-A i anti-B
II II A A anti-B
III III B B anti-A
IV I AB A i B žádné z anti-A a anti-B

Proč svět přijal Janského značení?

O Janského práci se ve světě začalo mluvit hlavně díky Williamu L. Mossovi. Ten se na Janského ve své studii odvolal a přiznal mu prioritu správné klasifikace. Aby skončil zmatek tří soupeřících systémů, doporučil v roce 1921 spojený výbor American Association of Immunologists, Society of American Bacteriologists a Association of Pathologists používat právě Janského třídění jako mezinárodní.

Janského číselné značení se pak podle knihovního medailonu používalo po celém světě až do třicátých let. Poté ho nahradilo písmenné značení AB0, které vychází z označení antigenů na krvinkách a platí dodnes. Janský se uznání nedožil, zemřel v září 1921 ve věku 48 let a jeho smrt tehdy odborný tisk zaznamenal jen krátkou zprávou.

Co objev změnil pro transfuze?

Znalost krevních skupin je základ bezpečné transfuze. Když pacient dostane krev nesnášenlivé skupiny, jeho protilátky napadnou cizí krvinky a hrozí vážné komplikace. Rozdělení do čtyř skupin umožnilo předem určit, kdo komu může krev darovat. Knihovní medailon proto Janského hodnotí jako člověka, který popsáním čtvrté skupiny otevřel bezpečnější a spolehlivější cestu krevním transfuzím.

Sám Janský transfuze neprováděl. Za první světové války sloužil jako vojenský lékař ve skupině chirurga Bohumila Niederleho a ani jeho zápisky z fronty nezmiňují, že by se Janský transfuzemi zabýval. Praktický dopad jeho práce přišel až později, kdy se transfuze rozšířily do běžné medicíny. Podobný osud, kdy vynález ocení až další generace, má i řada dalších českých objevů, například hlubotisk Karla Klíče nebo ruchadlo bratranců Veverkových.

✗ Nepleťte si skupiny AB0 a Rh faktor

Janského čtyři skupiny patří do systému AB0. Údaj plus nebo minus u krevní skupiny označuje Rh faktor, který byl popsán až o desítky let později a s Janského prací nesouvisí.

Které omyly se o objevu opakují?

Kolem Janského se za sto let nahromadila řada zkratek. Některé vznikly z hrdosti na českého vědce, jiné z toho, že zahraniční literatura pracuje hlavně s Landsteinerem. Následující přehled ukazuje nejčastější tvrzení, jak to podle dobových pramenů bylo a proč na rozdílu záleží. Pro podobně laděné téma o tom, jak vznikl vynález kostky cukru v Dačicích, platí stejná rada: držet se pramenů.

Tvrzení Jak to bylo Proč na tom záleží
Janský objevil krevní skupiny jako první První tři skupiny popsal Landsteiner v roce 1901 Janského zásluha je čtvrtá skupina a úplná klasifikace
Janský zkoumal krev kvůli transfuzím Hledal souvislost krve a duševních nemocí Objev byl vedlejší výsledek jiného výzkumu
Janský dostal Nobelovu cenu Nobelovu cenu v roce 1930 dostal Landsteiner Janský zemřel v roce 1921 a uznání se nedožil
Značení I až IV se už nepoužívá nikde Nahradilo ho značení AB0 ve třicátých letech Staré záznamy lze převést podle tabulky výše
Moss objevil totéž nezávisle a dřív Moss publikoval v roce 1910, tedy po Janském Moss sám Janskému prioritu přiznal

Jak se na Janského vzpomíná dnes?

Nejviditelnější připomínkou jsou medaile prof. MUDr. Jana Janského, které Český červený kříž uděluje bezpříspěvkovým dárcům krve. Bronzová přichází za 10 odběrů, stříbrná za 20 a zlatá za 40. Vyšší stupně už nesou název Zlatý kříž ČČK. Janského jméno tak zná každý pravidelný dárce, i když o jeho psychiatrické kariéře ví málokdo.

Univerzita Karlova si Janského připomněla v roce 2023 ke 150. výročí narození, kdy její magazín shrnul, co přesně objevil a co ne. Jeho příběh je dobrou ukázkou, že velký objev může vzniknout jako vedlejší výsledek neúspěšného výzkumu. Kdo pátrá po dalších osobnostech české vědy a techniky, najde další příběhy v rubrice Zprávy.

★ Kde zjistit vlastní krevní skupinu

Svou krevní skupinu najdete v lékařské dokumentaci, pokud vám ji někdy určovali. Dárcům krve ji určí transfuzní služba při odběru, jinak se můžete zeptat praktického lékaře.

Co si z toho odnést

Otázka, kdo objevil krevní skupiny, má dvě správná jména. Tady je pět bodů, které stojí za zapamatování.

  1. Karl Landsteiner popsal v roce 1901 ve Vídni tři krevní skupiny a za objev dostal v roce 1930 Nobelovu cenu.
  2. Jan Janský v roce 1907 jako první zařadil krev do čtyř skupin a popsal skupinu, kterou dnes značíme AB.
  3. K objevu došel náhodou, když marně hledal souvislost mezi krví a duševními nemocemi.
  4. Janského skupiny I, II, III a IV odpovídají dnešním skupinám 0, A, B a AB.
  5. Jeho klasifikace se po doporučení amerických odborných společností z roku 1921 používala až do třicátých let.

Časté otázky

Kdo objevil krevní skupiny?

První tři krevní skupiny popsal rakouský lékař Karl Landsteiner v roce 1901. Čtyři skupiny jako ucelený systém poprvé popsal český psychiatr Jan Janský v roce 1907.

Kdo je objevitel krevních skupin v Česku?

Za českého objevitele krevních skupin se považuje Jan Janský. Jeho zásluhou je čtvrtá skupina, dnes AB, a první klasifikace krve do čtyř skupin.

Kdy Janský objevil krevní skupiny?

Výsledky zveřejnil v roce 1907 ve Sborníku klinickém v práci Haematologické studie u psychotiků. Výzkumu se věnoval v letech 1904 až 1907.

Jak Janský označil krevní skupiny?

Použil římské číslice I až IV. Skupina I odpovídá dnešní 0, II je A, III je B a IV odpovídá AB.

Proč Janský nedostal Nobelovu cenu?

Nobelovu cenu za objev krevních skupin dostal v roce 1930 Karl Landsteiner, který skupiny popsal jako první. Janský zemřel už v roce 1921, tedy devět let před udělením ceny.

Jakou krevní skupinu objevil Janský?

Janský jako první přesně popsal a vyčlenil čtvrtou skupinu, kterou dnes označujeme AB. Její krvinky shlukuje sérum ostatních skupin, ale její sérum cizí krvinky neshlukuje.

Co zkoumal Janský, když objevil krevní skupiny?

Byl psychiatr a hledal souvislost mezi duševními nemocemi a vlastnostmi krve. Souvislost nenašel, ale všiml si pravidelných reakcí krvinek a sér.

Kdo je W. L. Moss a co má s Janským společného?

Americký lékař William L. Moss popsal čtyři krevní skupiny v roce 1910, ale první a čtvrtou označil obráceně. Janskému přiznal prioritu a díky němu se o Janského práci dozvěděl svět.

Co je Janského plaketa?

Jde o medaile prof. MUDr. Jana Janského, které Český červený kříž uděluje dárcům krve. Bronzová je za 10, stříbrná za 20 a zlatá za 40 bezpříspěvkových odběrů.

Zdroje

Libor Výborný
Libor Výborný

Libor Výborný se na Zpravodajském deníku věnuje financím, automobilismu a praktickým tématům každodenního života. Zaměřuje se na srozumitelné vysvětlení možností a jejich omezení.

Články: 206