Masarykovo zdymadlo Střekov: plavební komory a vodní elektrárna

Masarykovo zdymadlo Střekov je vodní dílo na Labi v Ústí nad Labem, pod hradem Střekov, které tvoří jez se čtyřmi poli, dvě plavební komory u pravého břehu a vodní elektrárna se třemi Kaplanovými turbínami u levého břehu. Stavělo se mezi dvěma světovými válkami a po dokončení v roce 1936 bylo podle správce hodnoceno jako největší stavba svého druhu v Evropě. Od roku 1958 je kulturní památkou.

Kdo projíždí Ústím po silnici nebo vlakem, vidí hlavně mohutný ocelový most se strojovnou nad jezem. Za ním se ale skrývá propracovaný systém: jez, který vzdouvá hladinu na délku téměř dvaceti kilometrů, komory schopné přečerpat celou soupravu lodí, rybí přechod s pozorovatelnou a elektrárna, která podle provozovatele vyrobí elektřinu pro desetitisíce domácností. Stavba přitom slouží už devadesát let.

Článek projde historii stavby, rozměry plavebních komor, fungování jezu, parametry elektrárny i rybí přechod. Poradí také, kdy se dá zdymadlo a elektrárna navštívit zevnitř. Údaje vycházejí z technického popisu díla, který zveřejňuje správce toku Povodí Labe, a z informací provozovatele elektrárny, skupiny ČEZ.

Co je Masarykovo zdymadlo Střekov?

Zdymadlo je soubor staveb, které na řece vzdouvají hladinu a zároveň umožňují lodím překonat výškový rozdíl. Na Střekově ho tvoří jez, plavební komory, vodní elektrárna a rybí přechod. Dílo leží na Labi v říčním kilometru 767,679 a podle technického popisu správce zůstává posledním říčním stupněm na českém úseku Labe. Pod ním už řeka teče volně až k německé hranici.

Důvodem stavby byly takzvané střekovské proudy, téměř dva kilometry dlouhý úsek peřejí, který byl pro lodě těžko sjízdný. Zdrž nad jezem je zatopila a vytvořila klidnou vodní cestu. Dílo má podle správce čtyři účely: dopravní, energetický, hospodářský a rekreační, tedy plavbu, výrobu elektřiny, odběry vody i vodní sporty a rybolov ve zdrži.

Jak a kdy zdymadlo vzniklo?

Zdymadlo vzniklo v rámci budování vodní cesty na Vltavě a Labi podle architektonického návrhu Františka Vahaly. Projekt a provedení zajišťovala Komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách. Podle přehledu správce se plavební komory stavěly v letech 1923 až 1931, jez v letech 1930 až 1935 a vodní elektrárna v letech 1930 až 1936.

Na stavbě se podílela řada firem. Většinu stavebních prací provádělo pražské Podnikatelství staveb civilních inženýrů Nejedlý, Řehák a spol., ocelové prvky jezu dodaly Škodovy závody a ČKD, ocelové konstrukce komor ČKD a elektrickou výstroj komor i strojní část elektrárny Škodovy závody. Vahalova úprava dolních ohlaví komor nesla dva mohutné kvádrové bloky s vytesaným českým lvem.

Podobné technické památky z první poloviny minulého století najdete i jinde v Česku. Přehled prohlídek elektráren, přehrad a výroby nabízí rozcestník Exkurze do výroby a technické památky, pro srovnání s jiným stupněm vltavsko-labské vodní cesty poslouží třeba prohlídka vodní elektrárny Orlík s lodním výtahem.

Jak fungují plavební komory?

Plavební zařízení je u pravého břehu a má dvě komory vedle sebe, jejichž horní ohlaví leží v ose jezu. Malá komora je dvoudílná se středními vraty, její užitná délka je 173,7 m, z toho horní část 82,2 m a dolní 81,5 m, šířka 13 m. Díky středním vratům se dá pro menší lodě použít jen polovina komory, což šetří vodu i čas.

Velká komora, nazývaná také vlaková, má užitnou délku 170 m a šířku 24 m a pojme celou soupravu plavidel. Běžný spád obou komor je 7,5 m. Komory se plní a prázdní dlouhými obtoky přes stavidlové uzávěry s hydraulickým pohonem. Velká komora má ještě jednu zvláštnost: při povodních slouží k převádění velkých vod jako páté jezové pole.

Obě komory řídí společný velín na dělicí zdi mezi nimi. Proplavování probíhá v poloautomatickém režimu, lze ho ale ovládat i ručně z obou ohlaví. Data z komor a jezu se přenášejí do vodohospodářského dispečinku Povodí Labe v Hradci Králové. Před vjezdem do komor čekají lodě v horní a dolní rejdě, oddělené od řečiště dělicími zdmi.

Jak je postavený jez?

Jez má čtyři pole o světlé šířce 24 m, oddělená betonovými pilíři širokými 5 m. Každé pole hradí dvoudílný tabulový uzávěr typu Stoney, horní tabule je vysoká 5,3 m a dolní 5,9 m. Tabule visí na Gallových řetězech a ovládají je elektromotory ve strojovně v krytém ocelovém mostě na vrcholu pilířů. Těsnění mezi tabulemi tvoří opracované dubové trámce.

Současná hrazená výška je 9,75 m, konstrukčně by jez zvládl až 10,90 m. Každý pilíř je dlouhý 28,5 m a vysoký 24,4 m po ložiska mostu, celková výška konstrukce od břitů kesonů po střechu mostu dosahuje 42,4 m. Kesony jsou zapuštěné do pevné skály v hloubce až 11 m pode dnem řeky a povrch je obložený žulovými kvádry vážícími až 3 tuny.

Vodní elektrárna Střekov v číslech

Elektrárna stojí u levého břehu a zpracovává průběžně přirozené průtoky řeky. Její zvláštností je, že nemá standardní vrchní stavbu, generátory chrání před počasím jen kruhové plechové poklopy. V každé spirále je Kaplanova turbína o hltnosti 100 m³/s spojená se synchronním generátorem. Jak tento typ turbíny funguje, vysvětluje článek Kaplanova turbína: princip.

Technický popis správce uvádí provozní spád 3,0 až 8,6 m, instalovaný výkon 3 × 6,5 MW a průměrnou roční výrobu 80 až 100 mil. kWh. Provozovatel ČEZ uvádí instalovaný výkon 19,5 MW a za rok 2023 výrobu 90 035 MWh. Při vysokém stavu vody se elektrárna odstavuje, podle správce od stavu 560 cm na vodočtu v Ústí nad Labem, protože se rozdíl hladin zmenší a spád přestane stačit.

Elektrárna je v provozu od roku 1936 a v roce 2026 oslavila 90 let. Skupina ČEZ oznámila, že v dalších letech projdou všechna tři soustrojí postupnou komplexní modernizací, která má zvýšit účinnost a zlepšit ekologické parametry. Jinak řešenou strojovnu má třeba elektrárna Lipno, kde je strojovna ukrytá v podzemí.

Jak funguje rybí přechod?

Rybí přechod umožňuje rybám obejít jez a vede jezovým pilířem u elektrárny, dál ocelovým žlabem mezi rozvodnou a lávkou k levému břehu a odtud betonovým žlabem za břehovou zdí asi 165 m pod elektrárnu, kde ústí do dolní vody. Je třikrát směrově zalomený a souběžně s ním vede potrubí s takzvanou vábicí vodou, která rybám pomáhá najít vstup.

Na levém břehu je pozorovatelna se skleněnou tabulí, která slouží ke kontrole a výzkumu migrace ryb. Přechod prošel rekonstrukcí v letech 1998 až 2002, kdy pozorovatelna vznikla. Zajímavostí jsou hnízdiště břehulí říčních, zabudovaná ve zdi oddělující přechod od řeky. Při dnech otevřených dveří elektrárny bývá přístupný i rybí přechod, který spravuje Povodí Labe.

Jak dílo zvládlo povodně?

Profil jezu odvádí vodu z povodí o ploše přes 48 tisíc km². Stoletý průtok je podle správce 4 419 m³/s, v srpnu 2002 však řekou prošlo až 4 700 m³/s. Povodeň poškodila spodní stavbu druhého pole jezu a její sanace byla součástí celkové opravy jezu, kterou Povodí Labe zahájilo po roce 2000.

Díky moderní koncepci z doby stavby nepotřebovalo zdymadlo tak zásadní zásahy jako jiné stupně na dolním Labi. Rozsáhlejší obnova začala na počátku 90. let. V letech 1991 až 1994 dostaly obě komory hydraulické pohony místo elektromechanických, nové uzávěry obtoků a opravy zdí, u komor vznikl nový velín. Později následovala oprava přechodové lávky, rekonstrukce rybího přechodu, renovace hradicích konstrukcí a závěsných řetězů i oprava střechy strojovny elektrárny.

Jak se podívat dovnitř?

Jez a komory jsou provozní objekty, do kterých se běžně nevstupuje. Elektrárna se ale veřejnosti otevírá při vybraných akcích, tradičně během Dnů evropského dědictví ve spolupráci s městem Ústí nad Labem. Podle ČEZ je potřeba předem se zaregistrovat na konkrétní čas prohlídky, protože skupiny mají omezený počet účastníků a zájem bývá velký.

Prohlídka má podle provozovatele ustálený průběh: v předsálí velínu se návštěvníci seznámí s historií elektrárny, pak projdou strojovnu se třemi soustrojími a venku uvidí stroj na čištění jemných česlí a venkovní rozvodnu. V září 2026 přišlo podle ČEZ během víkendu 211 návštěvníků, nejvzdálenější až z Ostravy. Aktuální termíny a časy najdete na webu provozovatele.

1. Sledujte na webu ČEZ a Světa energie oznámení o dnech otevřených dveří na Střekově.
2. Zaregistrujte se na konkrétní čas prohlídky, bez registrace můžete čekat nebo se nedostat dovnitř.
3. Počítejte s pohybem po technickém provozu, zvolte pevnou obuv.
4. Po prohlídce elektrárny si projděte rybí přechod s pozorovatelnou, pokud je v ten den přístupný.
5. Celý komplex si prohlédněte i z levého břehu, odkud je vidět jez, most se strojovnou i komory.

Co si z toho odnést

Masarykovo zdymadlo patří k hlavním technickým památkám na Labi a dá se prohlédnout zvenku kdykoli, zevnitř při akcích provozovatele. Tip na další výlet v kraji nabízí rozhledna v elektrárně Ledvice, jinou vodní stavbu ukazuje exkurze na Vírské přehradě.

1. Zdymadlo leží v Ústí nad Labem pod Střekovem a je posledním říčním stupněm na českém Labi.
2. Tvoří ho jez se čtyřmi poli, dvě plavební komory, elektrárna a rybí přechod.
3. Velká komora měří 170 × 24 m a při povodních slouží jako páté jezové pole.
4. Elektrárnu se třemi Kaplanovými turbínami provozuje ČEZ od roku 1936.
5. Dovnitř se dostanete při dnech otevřených dveří, obvykle po registraci.

Časté otázky

Kde je Masarykovo zdymadlo?

Na Labi v Ústí nad Labem, pod hradem Střekov, v říčním kilometru 767,679. Plavební komory jsou u pravého břehu, elektrárna u levého.

Kdy bylo zdymadlo Střekov postaveno?

Podle správce se komory stavěly v letech 1923 až 1931, jez v letech 1930 až 1935 a elektrárna v letech 1930 až 1936. Kulturní památkou je od roku 1958.

Kdo navrhl Masarykovo zdymadlo?

Architektonický návrh je dílem Františka Vahaly. Projekt a stavbu zajišťovala Komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách.

Jak velké jsou plavební komory na Střekově?

Malá dvoudílná komora má užitnou délku 173,7 m a šířku 13 m, velká komora 170 m a 24 m. Běžný spád je 7,5 m.

Kdo provozuje elektrárnu Střekov?

Vodní elektrárnu provozuje skupina ČEZ. Jez a plavební komory spravuje státní podnik Povodí Labe.

Jaký výkon má vodní elektrárna Střekov?

Instalovaný výkon je podle ČEZ 19,5 MW ve třech soustrojích s Kaplanovými turbínami. Průměrná roční výroba se podle správce pohybuje mezi 80 a 100 mil. kWh.

Dá se zdymadlo Střekov navštívit?

Elektrárna se otevírá při vybraných akcích, tradičně během Dnů evropského dědictví, obvykle s registrací předem. Jez a komory můžete kdykoli pozorovat z veřejných míst.

Proč se zdymadlu říká Masarykovo?

Dílo nese jméno prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, stavělo se v době první republiky. V běžné řeči se mu říká také zdymadlo Střekov.

Je Střekov poslední jez na Labi v Česku?

Podle technického popisu správce jde o poslední říční stupeň na českém úseku Labe. Pod ním teče řeka bez dalšího jezu k hranici s Německem.

Zdroje

• Masarykovo zdymadlo Střekov na Labi: Povodí Labe, státní podnik (pla.cz)
• Vodní elektrárna Střekov se otevřela veřejnosti: Skupina ČEZ (cez.cz)