Na dno voliéry a klece nepatří materiály, které práší, plesniví nebo obsahují aromatické oleje: piliny a jemné hobliny, mulčovací kůra, lesní hrabanka, kukuřičné granule ani drcené skořápky ořechů. Do klece v bytě je nejbezpečnější obyčejný papír bez potisku nebo speciální papírové podložky, do venkovní voliéry písek či jemný štěrk na pevném podkladu. Rozhoduje, aby se dno dalo snadno čistit a nevznikala v něm plíseň.
Chovatelé často řeší, jakou voliéru postavit, ale na dno myslí až nakonec. Přitom nevhodná podestýlka může ptákům způsobit dýchací potíže nebo plísňová onemocnění. Článek vysvětluje, proč jsou některé materiály problematické, čím je nahradit v kleci a ve venkovní voliéře, jak dno udržovat a jak voliéru připravit pro zdravý chov.
V kostce
- Nevhodné: piliny, prašné hobliny, kůra, hrabanka, kukuřičná drť, skořápky ořechů.
- Klec v bytě: papír bez potisku nebo papírové podložky, měnit často.
- Venkovní voliéra: písek nebo jemný štěrk, pod ním pevný podklad a ochrana proti hlodavcům.
- Hlavní riziko: prach dráždí dýchací cesty, vlhký organický materiál plesniví.
- Kontrola trusu: světlé a hladké dno umožní sledovat zdraví ptáků.
Co v článku najdete
Proč na volbě dna záleží?
Ptáci mají velmi citlivé dýchací ústrojí, které je propojené se vzdušnými vaky v těle. Prach, výpary a spory plísní, které by člověk ani nezaznamenal, jim mohou způsobit vážné potíže. Dno voliéry přitom ptáci neustále rozvíří křídly, když přeletují nebo sedají k miskám. Materiál, který práší nebo drží vlhkost, se tak stává trvalým zdrojem zátěže.
Druhým důvodem je hygiena. Na dno padá trus, zbytky krmiva a voda z napáječek. Pokud podestýlka tuto směs nasaje a zůstane dlouho ve voliéře, začne kvasit a plesnivět. Mezi obávané nemoci ptáků patří aspergilóza, plísňové onemocnění dýchacích cest, jehož původce se daří právě ve vlhkém organickém materiálu. Proto dno musí být snadno čistitelné a pravidelně měněné.
Které materiály na dno nepatří?
Piliny a jemné hobliny hodně práší, a když nad nimi ptáci přeletují, prach se neustále víří. Hobliny z cedru a některých jehličnanů navíc uvolňují aromatické látky, které mohou dráždit dýchací cesty. Mulčovací kůra se snadno dostane do misek s krmivem, kde plesniví, a nedá se průběžně čistit, jen celá vyměnit. Lesní hrabanka zase s sebou může přinést mravence a další nezvané hosty.
Problematické jsou i materiály, které se prodávají jako podestýlka pro jiná zvířata. Kukuřičné granule a drcené skořápky ořechů mají sklon plesnivět, a pokud je pták pozře, mohou mu způsobit trávicí potíže. Opatrnost platí také u kočkolitu a podestýlek s vůní. Podobné zásady výběru podkladu řeší i chovatelé plazů, jak popisuje článek jak na terária pro plazy.
| Materiál | Hlavní problém | Vhodná náhrada |
|---|---|---|
| Piliny, jemné hobliny | prach, u některých dřevin aromatické látky | papír bez potisku, papírové podložky |
| Mulčovací kůra | plesniví, znečišťuje krmivo, nelze průběžně čistit | písek nebo jemný štěrk |
| Lesní hrabanka | plíseň, mravenci, obtížná čistota | písek, v části voliéry tráva v nádobě |
| Kukuřičná drť | plesniví, při pozření riziko ucpání trávicího traktu | papír, u voliéry písek |
| Drcené skořápky ořechů | ostré hrany, plíseň, prach | papír, písek |
| Podestýlky s vůní | výpary dráždí dýchací cesty | neparfémovaný papír |
Co dát na dno klece?
Pro klece v interiéru se chovatelé a veterináři nejčastěji shodují na obyčejném papíru. Hodí se nepotištěný balicí papír, papírové utěrky bez parfemace nebo speciální podložky do klecí. Papír nepráší, snadno se mění a hlavně na něm dobře uvidíte trus. Změna barvy, konzistence nebo množství trusu bývá jedním z prvních signálů nemoci.
Pod papír můžete dát vytahovací plato, které má většina klecí, a papír měnit denně nebo podle počtu ptáků. Pokud chcete, aby si ptáci mohli zobat drobné kamínky, nabídněte je zvlášť v misce, ne jako podestýlku po celém dně. Pravidelná výměna podložky také pomůže udržet čistotu v celé místnosti, víc o tom, proč se úklid někdy zdá nekonečný, píše článek důvody, které vám dělají úklid nekonečný.
⚠ Vlhko je největší nepřítel
Ať zvolíte jakýkoli materiál, mokré a zapáchající dno ihned vyměňte. Nejvíc rizikové jsou místa pod napáječkou a pod bidly. Pokud se na podestýlce objeví zelený nebo šedý povlak, vyměňte celé dno a misky vydezinfikujte.
Jak upravit dno venkovní voliéry?
Venkovní voliéra potřebuje dno, které odvede vodu a ochrání ptáky před hlodavci. Osvědčuje se pevný podklad, například betonová deska nebo zámková dlažba se spádem, případně zakopané husté pletivo pod celou plochou, které zabrání myším a potkanům v podhrabání. Na povrch se pak sype vrstva písku nebo jemného praného štěrku, kterou lze průběžně hrabat a obměňovat.
Část voliéry může být zastřešená a suchá, tam ptáci krmí a nocují, v otevřené části může růst tráva nebo nízké rostliny v nádobách, které lze vyměnit. Konstrukce voliéry by měla být pevná a odolná vůči povětrnosti. Chovatelé proto často stavějí voliéry ze stavebnicových systémů, které jsou vyráběny z hliníkových profilů a dají se sestavit do potřebného tvaru. Podobné řemeslné postupy se uplatní i při stavbě, jakou popisuje článek jak postavit zahradní domek svépomocí.
Jak dno pravidelně udržovat
Udržování dna je pravidelná práce, která rozhoduje o zdraví chovu. Následující postup se hodí pro venkovní voliéru s pískem.
- Denně odstraňte hrubé nečistoty, zbytky krmiva a trus pod bidly.
- Každý týden pohrabejte písek a vyměňte nejvíc znečištěná místa.
- Misky na krmivo a vodu umývejte denně a pravidelně je dezinfikujte.
- Několikrát do roka vyměňte celou vrstvu písku nebo štěrku.
- Před zimou zkontrolujte odtok vody a těsnost zastřešené části.
- Při neobvyklém chování nebo změně trusu ptáka kontaktujte veterináře se specializací na ptáky.
Jak voliéru zařídit pro zdravý chov?
Kromě dna rozhoduje i umístění a vybavení voliéry. Měla by stát na klidném místě chráněném před průvanem a celodenním úpalem, s přístupem ke slunci i stínu. Bidla z přírodních větví různé tloušťky procvičí nohy ptáků lépe než hladké tyčky. Rostliny ve voliéře vybírejte netoxické a počítejte s tím, že je ptáci budou okusovat, inspirace na pěstování v nádobách je v článku o zeleni v plastových květináčích.
Myslete také na velikost voliéry podle druhu a počtu ptáků. Ptáci potřebují prostor k letu, ne jen k přeskakování mezi bidly, a přeplněná voliéra se rychleji znečišťuje. Misky s krmivem a vodou umístěte tak, aby do nich nepadal trus z bidel. Nové ptáky před přidáním do hejna nejprve chovejte odděleně a sledujte jejich zdravotní stav.
Časté otázky
Co dát na dno klece pro papoušky?
Nejbezpečnější je obyčejný papír bez potisku nebo papírové podložky do klecí. Nepráší, snadno se mění a umožňuje sledovat trus. Vyměňujte ho denně nebo podle znečištění.
Jsou piliny vhodné do klece pro ptáky?
Nejsou, piliny a jemné hobliny práší a prach dráždí citlivé dýchací cesty ptáků. Některé dřeviny navíc uvolňují aromatické látky. Lepší volbou je papír nebo u voliéry písek.
Jaký písek do voliéry?
Hodí se čistý praný písek nebo jemný štěrk bez příměsí a ostrých hran. Vrstvu pravidelně hrabejte a obměňujte. Pod pískem by měl být pevný podklad nebo pletivo proti hlodavcům.
Proč nedávat kůru do voliéry?
Kůra drží vlhkost, snadno se dostane do krmiva a plesniví. Nedá se průběžně čistit, jen celá vyměnit. Plísně ve voliéře zvyšují riziko onemocnění ptáků.
Jak často měnit podestýlku v kleci?
Papír v kleci se obvykle mění denně nebo obden podle počtu ptáků. Mokrá a znečištěná místa vyměňte hned. Pravidelnost je důležitější než druh materiálu.
Jak zabránit myším ve voliéře?
Pod celou plochu voliéry zakopejte husté pletivo nebo postavte voliéru na pevný podklad. Krmivo nenechávejte rozsypané na zemi přes noc. Pravidelně kontrolujte, zda nevznikly škvíry v konstrukci.
