Ruchadlo kdo vynalezl: bratranci Veverkové, princip vynálezu a rozdíl proti pluhu

Ruchadlo vynalezli bratranci František a Václav Veverkovi z Rybitví u Pardubic, kteří ho po zhruba třech letech pokusů dokončili v roce 1827. František byl rolník, Václav kovář, a spojili praktickou zkušenost z pole s dovedností kovárny. Ruchadlo je vylepšený pluh, který půdu nejen rozrušuje, ale zároveň drobí a obrací. Originál dnes vystavuje Národní zemědělské muzeum v Praze.

Ruchadlo se často uvádí jako jeden z nejznámějších českých vynálezů, přesto málokdo ví, v čem přesně spočívalo. Nešlo o úplně nový nástroj, ale o chytré spojení dvou starších oradel, háku a pluhu, do jednoho lehčího a účinnějšího. Vynálezcům přitom nepřineslo peníze a o jejich autorství se desítky let vedl spor.

Vysvětlíme, jaký problém ruchadlo řešilo, jak funguje jeho radlice a odhrnovačka a čím se liší od háku a klasického pluhu. Projdeme také, proč bylo převratné pro zemědělství 19. století, odkud má jméno, jak se o něj přel úředník Kainz a kde si ruchadlo můžete prohlédnout.

Kdo ruchadlo vynalezl a kdy?

Autory ruchadla jsou František a Václav Veverkovi, bratranci z vesnice Rybitví nedaleko Pardubic. Podle Národní zemědělské muzeum dokončili úpravy orebního nářadí v roce 1827 po zhruba třech letech pokusů. Rozdělení rolí bylo přirozené: František jako rolník věděl, co na poli nefunguje, a Václav jako kovář dokázal nápady převést do železa.

Nástroj nevznikl v laboratoři ani ve dílně velkostatku, ale z každodenní dřiny na malém hospodářství. Bratranci zkoušeli různé úpravy radlice, dokud nedosáhli toho, že půda za nástrojem zůstávala rozdrobená a obrácená. Podobně prakticky vznikla i jiná česká vylepšení 19. století, třeba kostka cukru z Dačic, kde také stál na začátku konkrétní každodenní problém.

Jaký problém ruchadlo řešilo?

Na přelomu 18. a 19. století se v Čechách měnil způsob hospodaření. Muzeum připomíná přechod od úhorového hospodaření ke střídavému, při kterém se pole už nenechávalo ležet ladem, ale střídaly se na něm různé plodiny. Pro okopaniny, brambory a technické plodiny byla potřeba kvalitní hluboká orba, kterou staré nářadí zvládalo jen s velkou námahou.

Tradiční oradla buď půdu jen rozrývala, nebo ji obracela ve velkých hrubých skývách, které bylo nutné dál rozbíjet branami. Orba byla pomalá a těžká pro lidi i tažná zvířata. Myšlenka střídání plodin, na které ruchadlo navazovalo, se dodnes používá i na zahradách, jak vysvětluje článek zelenina první, druhé a třetí tratě.

Jak ruchadlo funguje?

Muzeum jako rozhodující novinku uvádí dvě věci: postavení radlice vůči směru orby a tvar ruchadlové radlice a odhrnovačky. Radlice půdu vodorovně podřízne a zakřivená odhrnovačka ji zvedne, přetočí a cestou rozdrobí. Výsledkem je, že se vrchní vrstva dostane dolů a spodní, odpočatá zemina navrch.

Důležitá je plynulá zakřivená plocha, po které se skýva pohybuje. Nekončí jako hrubý kus hlíny položený vedle brázdy, ale během přetáčení se láme a drobí, takže nástroj v jednom přejezdu odkrojí, rozruší, rozdrobí a obrátí půdu. Hloubku orby šlo podle popisu nástroje nastavovat a pevná ližina bránila tomu, aby radlice uhýbala do strany.

1. Radlice podřízne pruh půdy v nastavené hloubce.
2. Skýva najede na zakřivenou odhrnovačku a začne se zvedat.
3. Během pohybu po zakřivené ploše se láme a drobí.
4. Na konci se překlopí, takže vrchní vrstva s plevelem skončí dole.
5. V brázdě zůstává rozdrobená zemina, kterou už není třeba tolik vláčet.

Ruchadlo, nebo pluh: v čem je rozdíl?

Ruchadlo je ve skutečnosti typ pluhu, proto otázka ruchadlo vs pluh znamená spíš srovnání s pluhy, které se používaly předtím. Muzeum uvádí, že ruchadlo spojilo přednosti háku a pluhu. Hák půdu rozrýval a kypřil, ale neobracel ji, starší pluh ji obracel, jenže byl těžký a skývu tolik nedrobil.

Ruchadlo vzalo od háku lehkost a kypření, od pluhu schopnost obracet a přidalo drobení díky tvaru radlice a odhrnovačky. Orba s ním byla podle muzea mnohem snazší a méně namáhavá. Právě kombinace hloubky, drobení a nižší námahy z něj udělala nástroj, který se rychle rozšířil.

Proč bylo ruchadlo převratné?

Převratnost ruchadla spočívala v tom, že zlepšilo kvalitu orby a zároveň ušetřilo sílu. Rozdrobená a obrácená půda lépe přijímala vodu a vzduch, plevel skončil pod povrchem a pole bylo připravené pro nové plodiny střídavého hospodaření. Pro rolníka to znamenalo méně práce s branami i menší zátěž pro koně nebo voly.

Nástroj byl navíc jednoduchý na výrobu pro běžného venkovského kováře, takže se mohl šířit bez továren a velkých investic. Tím se liší od jiných vynálezů té doby, které potřebovaly výrobní zázemí, jako u lodního šroubu Josefa Ressela. Ruchadlo tak mohlo změnit každodenní práci malých hospodářství, nejen velkostatků.

Odkud má ruchadlo jméno?

Jméno vzniklo podle tradovaného příběhu přímo na poli. Když František vyjel s hotovým nástrojem na pole za kovárnou v Rybitví a před sousedy začal orat, prohodil podle muzea: „Ono to holečkové neoře, ono to ruchá.“ Sloveso ruchat v tehdejší řeči označovalo rozrušování a kypření půdy.

Název přesně vystihuje, v čem byl nový nástroj jiný. Obyčejná orba půdu jen převracela, kdežto ruchadlo ji rozrušovalo a drobilo. Slovo se ujalo a v češtině zůstalo spojené právě s tímto typem pluhu a s Veverky, i když samotné nářadí se postupně dál vyvíjelo.

Jak se Kainz pokusil vynález přivlastnit?

Veverkové ruchadlo nechránili patentem a nářadí se rychle šířilo mezi sousedy i dál. Muzeum uvádí, že v roce 1832 vystavil německý hospodářský úředník Kainz kopii ruchadla na hospodářské výstavě v Praze pod názvem Kainzpflug. Podle Českého rozhlasu si nástroj nechal zhotovit u kováře poté, co ruchadlo viděl v provozu.

Spor o autorství se táhl desítky let. Teprve v roce 1883, dlouho po smrti obou bratranců, potvrdila svědectví pamětníků, že vynálezci jsou Veverkové. Zásluhu na tom měl spis Františka V. Sovy Vynálezci ruchadla. Podobně složité uznání provázelo i další české vynálezce, třeba Karla Klíče, o kterém píšeme v článku Karel Klíč a hlubotisk.

Časté omyly o ruchadle

Kolem ruchadla koluje několik zjednodušení, která se opakují ve školních testech i kvízech. Nejčastěji se plete příbuzenský vztah vynálezců, rok vynálezu a samotná podstata novinky. Přehled níže vychází z údajů Národního zemědělského muzea a Českého rozhlasu a hodí se, když si potřebujete fakta rychle ověřit.

Kde si ruchadlo prohlédnout?

Originál ruchadla je vystavený v Národním zemědělském muzeu v Praze v expozici Zemědělství. Muzeum ho představuje i v online sekci svých sbírkových předmětů. Aktuální otevírací dobu najdete na webu provozovatele, protože se liší podle sezóny a jednotlivých poboček muzea.

Připomínky vynálezu najdete také v místě, kde vznikl. V Rybitví stojí pomník poblíž místa bývalé kovárny a v Pardubicích pomník bratranců Veverkových. Rodný dům bratranců v Rybitví nebývá vždy přístupný, proto si možnost prohlídky ověřte předem. Další tipy na technická muzea a exkurze sdružuje rozcestník exkurze do výroby a technické památky.

Co si z toho odnést

Ruchadlo není jen školní heslo, ale konkrétní technické řešení, které změnilo orbu. Jeho síla byla v jednoduchosti.

1. Ruchadlo vynalezli bratranci František a Václav Veverkovi z Rybitví v roce 1827.
2. Klíčem je tvar a postavení radlice a odhrnovačky, které půdu drobí i obrací.
3. Ruchadlo je typ pluhu, který spojil přednosti háku a staršího pluhu.
4. Umožnilo hlubokou orbu pro střídavé hospodaření s menší námahou.
5. Autorství bylo potvrzeno až v roce 1883, originál je v Národním zemědělském muzeu.

Časté otázky

Kdo vynalezl ruchadlo?

Bratranci František a Václav Veverkovi z Rybitví u Pardubic. František byl rolník a Václav kovář, nástroj dokončili v roce 1827.

Kdy bylo vynalezeno ruchadlo?

V roce 1827, po zhruba třech letech pokusů. Tento rok uvádí i Národní zemědělské muzeum.

Jaký je rozdíl mezi ruchadlem a pluhem?

Ruchadlo je typ pluhu. Proti staršímu pluhu je lehčí a díky tvaru radlice a odhrnovačky půdu nejen obrací, ale také drobí, takže orba je méně namáhavá.

Jak funguje ruchadlo?

Radlice podřízne pruh půdy a zakřivená odhrnovačka ho zvedne, rozdrobí a obrátí. Vrchní vrstva se dostane dolů a spodní zemina navrch.

Proč bylo ruchadlo tak důležité?

Umožnilo kvalitní hlubokou orbu s menší námahou, kterou vyžadovalo střídavé hospodaření s okopaninami a bramborami. Navíc ho dokázal vyrobit běžný venkovský kovář.

Proč se ruchadlo jmenuje ruchadlo?

Podle tradovaného výroku Františka Veverky, že nástroj neoře, ale ruchá. Sloveso ruchat znamenalo rozrušovat a kypřit půdu.

Měli Veverkové na ruchadlo patent?

Ne. Vynález nikdy obchodně nevyužili a na ruchadle vydělávali jiní.

Kdo se snažil ruchadlo ukrást?

Hospodářský úředník Kainz, který v roce 1832 vystavil kopii v Praze pod názvem Kainzpflug. Autorství Veverků bylo potvrzeno až v roce 1883.

Kde je originál ruchadla?

V Národním zemědělském muzeu v Praze, v expozici Zemědělství. Aktuální otevírací dobu uvádí web muzea.

Byli Veverkové bratři?

Ne, byli to bratranci. Proto se o nich mluví jako o bratrancích Veverkových.

Zdroje

• Ruchadlo: Národní zemědělské muzeum, s. p. o. (nzm.cz)