Tři známé i méně známé metody svařování hliníku

Hliník můžeme znát jako stříbřitý, velice lehký kov, který je ale známý i tím, že se velice těžce svařuje. Jeho svařování opravdu neprobíhá tak lehce jako svařování jiných kovů, svařování hliníku je daleko těžší a komplikovanější. Podíl na špatném svařování má hlavně velká afinita ke kyslíku, dále také rychlý tvorba kysličníku hlinitého a mimo jiné také vysoká teplota tavení. I když se však svařování hliníku jeví jako velice těžké a ve skutečnost se o náročnou činnost opravdu jedná, i domácí kutilové se k tomu občas odhodlají. A nejen těm přinášíme tři metody, jak na svařování hliníku.

Svařování metodou TIG

Zkratka TIG znamená Tungsten Inert Gas, tato metoda svařování tak jinými slovy zní “metoda svařování hliníku netavící se elektrodou”. Metoda svařování TIG je poměrně rozšířená a velice známá, dokáže totiž poskytnout svary té nejvyšší kvality. V poslední době je doplňována hlavně o podavače přídavných materiálů, čímž se eliminuje nižší výkon svařování, což bylo bráno jako největší nevýhoda.

Svařování hliníku MIG

Také existuje jiná metoda, a sice svařování hliníku metodou MIG. Zkrátka pochází z Meta Inert Gas, jedná se tedy o svařování hliníku tavící se elektrodou. I v tomto případě se jedná o velice rozšířenou metodu, která spočívá v hořícím elektrickém oblouku, jenž stojí mezi odtavující se drátovou elektrodou. Při tomto svařování se přesvědčte o tom, že je zdroj opravdu vhodný pro svařování hliníku, tedy že není možnost změny polarity. Hliník při tomto svařování musí být vybaven čtyřkladkovým podavačem, jelikož je jinak velice měkký.

Svařování hliníku obalenou elektrodou

Při tomto svařování dojdete k názoru, že je to svařování velmi podobné svařování oceli. Je to tak. Při této metodě svařování se ujistěte, že jsou svařované části suché, odmaštěné a také mechanicky očištěné.

I ke svařování dochází ve společnosti MSC MetPro, a. s., kde materiál prochází pálením či třeba rovnáním.